Jak se jógovalo na Krétě v červnu 2019

Červen byl velmi zajímavý měsíc.

První červnový den byl i můj první den zpátky v ČR po 2 měsících v Indii. Probrat se z jet-lagu mi tentokrát kupodivu netrvalo dlouho, a to bylo jedině dobře, protože 14 dní po návratu jsem zase balila kufry a jelo se na náš první jógový týden na Krétě.

Banda úžasných ženských se sešla v Praze na letišti, přežila bez úhony noční let, a ráno se vyloupla v Heraklionu, aby nasedla do aut a překulila se na jih Kréty.

Mirtos

Mirtos je nádherné místo a my moc dobře víme, proč jezdíme zrovna tam.

Celý jógový pobyt začínáme obědem v Hotelu Mirtos. Nad slastností jídla v Mirtosu jsem se rozplývala jinde, takže tady jenom podotknu, že jógová praxe na Krétě zahrnuje i trpělivou snahu jíst jen do polosyta a pít do polopita a nic nepřehánět (jak říká jógová zásada Brahmacharya). A ano, i snaha se cení.

Krétské dobroty uspokojí kdejakého vegetariána i vegana <3

Po obědě se jdeme ubytovat. Apartmány nás velmi mile překvapily (hlavně mě, po indickém dobrodružství). Jsme ženy, takže jsme jásaly nad designovým provedením a vybaveností kuchyně.

„Jé, podívej, jak je to všechno krásně modrý!“
„A ta svíčka!“
„Oni tu mají i STRUHADLO! Můžeme si ráno dělat Dakos!“
„Koukej, je tu i sítko na čaj!“

Jógový program začal večer. Celý Mirtos jsme na chvíli rozezněly chantováním mantry OM. Prošly jsme si základy nezbytné pro praxi tady na Krétě i pak doma. A za svitu svíček a vůně santalového dřeva jsme odstartovaly týden, který každé z nás změnil život.

Čakry

První jógový týden na Krétě měl jasné téma. To víte, máte k dispozici 7 dní, to se to plánuje jedna radost.

Každý den jsme se tedy věnovaly jedné čakře. Abychom jednu po druhé harmonizovaly, uvolnily případné blokace a naladily se na to, co pro nás konkrétně znamená. A když říkám, že jsme té dané čakře věnovaly den, myslím tím celý den.

Ranní praxe poskytla péči skrze očistné (Kriya) a dýchací techniky (Pranayama) a jógové pozice (Asana). Pozdravy slunci jsme si za ten týden osvojily vskutku důsledně. Přes den jsme zaměřily pozornost na témata, elementy a symboly, které se k čakře vztahují, abychom se na ni co nejvíce napojily.

Takže kupříkladu den sakrální čakry Swadhistana jsme strávily v kontaktu s vodou, výletem k vodopádu, sledováním toho, jak reagujeme na změny, a nasloucháním tomu, po čem skutečně toužíme.

Výlet k vodopádu v den čakry Swadhistana

Každý den jsme zakončily večerní praxí na pláži. Za zvuku moře a tibetských mís jsme prozkoumaly téma dané čakry v hluboké relaxaci jógového spánku Yoga Nidra nebo při meditaci. Naučily jsme se uklidňující techniky Pranayama a sem tam jsme se oddaly i Kirtanu (zpěv manter za doprovodu hudebních nástrojů).

Tak jsme si na té pláži pěly až do tmy a najednou se nám povedlo mantrou Om Namah Shivaya vyvolat úplněk – vylezl přímo před námi z vody a pobaveně na nás koukal. A my na něj.

Naše oblíbené místo u kamenného oltářku

Výlety

Protože naše dny začínaly brzy (veřte nebo ne, dobrovolně jsme se scházely v 6:00), zbylo moře času na cestování po okolí.

Vyrazily jsme skoro každý den. Jednou blíž, jindy dál. Někdy do přírody, do hor, jindy do kláštera nebo lodí na ostrov, a velmi často do oblíbené restaurace Ag. Paraskevi – magické to místo, obří stromy, kaplička a léčivý pramen. No a to jídlo. Slovy nelze.

Za mě naprosto jasně zvítězila soutěska Sarakina Gorge.

Kromě osvěžujícího stoupání kaňonem, skrz potok, vodopádky a vše od štěrku až po obří balvany, jsme zapojily i svůj jógový um a udělaly pár Asanových portrétů. Nešlo ale o žádné „Honem stoupni si sem a pózuj“. Čas plynul pomalu, Asanové pozice v přírodě na nás zapůsobily a my si našly prostor na rozjímání, krátkou meditaci a jevení se nad matičkou přírodou.

Inu, pojevte se sami.

Uběhlo to jako ta voda v den Swadhistany.

Ale my jsme netruchlily, protože nám bylo nadevše jasné, že se velmi rychle vrátíme zpátky.

Takže balte kufry, v říjnu jedeme na další jógový týden!

i.