Ayurveda I. – Úvod

Podávám své prvňotýdnové hlášení.

Začalo to zlehka. A tak trochu nenáročně, protože úvod do Ayurvedy jsem už od Dr. Sharmy jednou slyšela – asi tak před rokem na kurzu Jógové terapie v Dharamshale (což byl taky hlavní důvod, proč jsem chtěla s Dr. Sharmou Ayurvedu studovat dál) (on je totiž fakt úžasnej učitel a vysvětlovatel 🧡).

Pohádka o životě

Pověděli jsme si něco o tom, co to je život a co to podle Ayurvedy znamená žít zdravě a naplno.

„Ayu“ totiž znamená „život“ a „veda“ znalost, vědění. Takže o čem jiném než o životě bychom si taky měli povídat? 🙂

Ayurveda má například velmi jasno v tom, že život má celkem 4 aspekty. Abychom byli zdraví, musíme vyživovat a udržovat v harmonii všechny 4:

  • fyzický (vyživujeme zdravým jídlem a životním stylem)
  • mentální (vyživujeme zdravými myšlenkami)
  • sociální (vyživujeme důvěrou)
  • spirituální (vyživujeme zdravou karmou, tj. svými činy – naše já je totiž složeno ze všech jednotlivých činů, z každičké naší karmy, a spirituální aspekt se odvíjí od poznání a výživy své pravé vnitřní podstaty)

Ayurveda mluví i o různých životních fázích a cílech, které se s jednotlivými fázemi pojí. Někdo v životě projde všemi, někdo jen některými. Vždy nám ale hodně prospěje vědět, kterou fází zrovna procházíme – stačí se pak věnovat tomu, k čemu daná fáze slouží, a povedeme vyrovnaný, spokojený život mnohem snáz, než když se budeme v dané fázi honit za něčím jiným.

Tak například já jsem právě ve fázi „držitele domu“ (Grihastha), která by měla být produktivní. K přirozené spokojenosti a vyrovnanosti proto postačí, když budu budovat rodinu nebo něco, co mě v životě naplňuje. Jednoho dne ale přijdou další fáze, kdy bude potřeba se postupně od všeho budování osvobodit. A pak i od lpění na vybudovaném. I na tomto konkrétním těle a životě.

Žila byla Dharma a Karma

Hned v prvním týdnu jsme začali probírat koncept Dharmy. Je to jeden ze zmíněných cílů a valnou většinu našeho života bychom k ní měli směřovat a řídit se podle ní.

Dharmu můžeš hledat absolutně v každé aktivitě, kterou provádíš. Je to ten nejúžasnější možný způsob, jak danou aktivitu provádět. Dělat cokoli dharmicky znamená nejlépe, jak je to jen možné. Tak, aby to co možná nejvíc prospívalo tobě a potažmo i ostatním.

To znamená, že pokud se zrovna soustředíš na výchovu dětí, tvoje Dharma bude předat jim to nejlepší ze sebe, s láskou a soucitem, s ohledem na jejich vlastní osobnosti a potřeby.

Pokud jsi lektor jógy, tvoje Dharma ti velí žít to, co předáváš, například dodržovat morální zásady Yam a Niyam, využívat nabyté znalosti s úctou a respektem, nechovat se egoisticky. Pracovat se svými klienty tak, aby jim to prospívalo, aby byli zdravotně i psychicky v bezpečí. Zároveň ale také aby tobě to neubíralo energii atd.

Dharma je ten nejlepší možný způsob, jak dělat cokoli, čemu se věnuješ. Pokud jednáš dharmicky, přináší daná aktivita naplnění a spokojenost. Pokud ne, tak ne.

Samozřejmě se může stát, že jedna Dharma vám velí něco (např. matka se chce co nejlépe postarat o své děti), ale další Dharma něco úplně jiného (např. tato matka má třeba kariéru, kterou obohacuje sama sebe i svoje okolí). To se pak člověk musí rozhodnout, kterou Dharmu upřednostnit.

Ať děláme, co děláme, všechno je to Karma. Každá aktivita, každý čin je karma. A každý z nás je jen výsledným součtem své vlastní Karmy – tedy všeho, co jsme kdy udělali a čím jsme prošli. Pokud nám tedy něco v tuto chvíli nevyhovuje, máme absolutní moc to změnit – stačí změnit svou Karmu – své činy. A dostaví se jiné výsledky.

Dharma je nejvyšší možnou Karmou. Tou nejlepší, kterou můžeme udělat. Tou, která nám i okolí přinese naplnění a spokojenost.

Jak to celé začalo?

První týden zásadně poodhalil roušku tajemné, až mýtické zmatenosti, která často zahaluje pojmy jako Vedy, Upanishady, Vedanta, Yoga

Když totiž chceme něco skutečně poznat, prozkoumat to do hloubky, plně, holisticky, potřebujeme přece začít pěkně od začátku. A pak teprve pochopíme vše prostupující souvislosti.

Jak řekl Dr. Sharma:

I k učení je potřeba přistupovat holisticky. Každou novou znalost je potřeba zasadit do kontextu, aby se spojila se zbytkem našich vědomostí. Znalost, kterou takto nepropojíme s celkem, se stane pro naši mysl zátěží.

Povím vám tedy ještě jednu, o něco delší pohádku.

Kdysi dávno bylo ve starověké Indii sepsáno veškeré vědění světa.

  • Védy (původní texty)

Představte si, jak ohromné tyhle texty jsou, když zachycují absolutně všechno vědění. Přidejte k tomu, že byly sepsány v sanskrtu a ve formě starodávných veršů. Inu, ne každý by tomu úplně rozuměl.

A tak se předávaly povětšinou ústně. Učitel je pro žáka citoval, ten se je učil nazpaměť a dostávat k nim od učitele vysvětlení, komentáře. Důvtipní studenti začali sepisovat tyto vysvětlující komentáře a vzniklo další rozsáhlé dílo, které přibližovalo védské vědomosti veřejnosti.

  • Upanishady (čti Upanišády – komentáře k původním textům)

I takto sepsané komentáře znamenaly obrovité sousto pro běžného člověka. A tak vzniklo další dílo, které vzalo tyto starodávné vědomosti o všem, co existuje, a převedlo je do snadno pochopitelných příběhů. Tyto příběhy v sobě pořád nesou védskou moudrost a pravdu, ale místo filozofických a vědeckých poznatků k nám promlouvají skrz postavy, příběhy, děje.

  • Purany (čti Purány – příběhy vysvětlující védské vědění alegoricky)

Součástí těchto Puran je i slavný epos Mahabharata. Součástí Mahabharaty je v jógovém světě proslavený příběh Bhagavad Gity, kde bojovník Arjun řeší v předvečer bitvy morální dilema. Bhagavad Gita je zásadním textem pro pochopení různých cest Jóg, zejména Karma Jóg.

Zatímco byly sepisovány všechny tyto texty, šířilo se v Indii 9 hlavních filozofií, tedy způsobů chápání védských textů, tohoto světa, celého vesmíru i našeho místa v něm.

  • 9 Darshanů (čti Daršan – filozofické debaty, myšlenkové směry)

6 z nich postavilo svoje myšlení na Védách (Nyaya, Vaisheshika, Samkhya, Yoga, Mimansa, Vedanta). 3 zbylé se od Véd odlišily a šly jinou cestou (Buddhismus, Jainismus, Charvak). Všech 9 má ohromný vliv na kulturu i spirituálitu Indie.

Ayurveda je holistická medicína, která čerpá ze všech těchto Darshanů.

Na vlně prvních 6 Darshanů jsme pluli v druhém týdnu.

A jak to bylo s Ayurvedou?

K historii samotné Ayurvedy jsme se samozřejmě taky dostali.

Nejzásadnější roli tu sehráli tři pánové. A jejich tři hlavní texty.

  • Charaka (text: Charaka Samhita)
  • Susruta (text: Susruta Samhita)
  • Vaghbhata (text: Ashtang Hridyam)

Za otce Ayurvedy se považuje Charaka, který před 3000 lety na severozápadě Indie sepsal ayurvedské vědění a moudrost do uceleného textu, ze kterého čerpá Ayurveda dodnes. První ayurvedský text je ještě mnohem starší, ale Charaka Samhita je zkrátka taková lépe zorganizovaná reedice.

Susruta se považuje za otce ayurvédské chirurgie a jeho linie se vyvíjela souběžně s tou Charakovou, jen spíš ve východní části Indie.

Vaghbhata sepsal Ashtang Hridyam jako souhrn toho nejdůležitějšího od Charaky a Susruty. Dá se říct, že jeho dílo je přístupnější, snadněji stravitelné, zaměřené víc prakticky.

Od té doby samozřejmě vznikl nespočet textů o Ayurvedě, ale tyto tři se dodnes studují na univerzitách a obsahují veškerou ayurvédskou moudrost.

V příštím hlášení se mrkneme na 6 védských Darshanů 🧡 a pochopíme, odkud se vzala Jóg.

ivous

1 komentář u „Ayurveda I. – Úvod

Komentáře nejsou povoleny.