Ayurveda III. – Základní pojmy a 5 elementů

Třetí týden, to bylo něco. Málem mi pukla hlava. I sešit. Vstřebalo se to, nebojte.

Tenhle článek proto nepatří mezi ty nejkratší, ale rozhodně patří mezi ty nejdůležitější.

V polovině třetího týdne jsme totiž opustili filozofické zázemí indických Darshanů a pustili jsme se do teoretického základu Ayurvedy. A to doslova do základních stavebních prvků.

Poznámka na tyto a budoucí časy: Jestli na Ayurvedě něco neskonale žeru, je to srozumitelná kategorizace absolutně všeho. Jsem totiž trošku úchyl na systematičnost. Odrážky. Seznamy. Přehlednost.

Jako první jsme se pustili do pochopení tří docela zásadních pojmů.

Ach, jak krásně systematické a přehledné je číslo 3. Je ho plná Ayurveda i Yoga. Přesvědčíte se o tom ještě párkrát – třeba podstatně níž v tomto článku. Ale o tom později.

Mé srdce mezitím trojitě plesá nad první skupinkou pojmů:

  • Dravya = látka, substance
  • Guna = vlastnost, kvalita
  • Karma = aktivita, efekt

Dravya

Dravya je jakákoli látka, substance, co tě napadne. Je to něco, co je v neustálém pohybu. Takže prakticky všechno v tomhle vesmíru.

Jak poznáme Dravyu? Poeticky řečeno, žije v ní na hromádce Guna s Karmou. Dravya je něco, co má nějaké svoje vlastnosti (Guny) a díky těmto vlastnostem to může něco dělat, mít nějaký efekt (Karmy).

A tady ta moje odrážková úchylka pokračuje. Dravya je dvojího typu:

  • Karan Dravya (původní, příčinné substance – z těchto je stvořeno a vzniká vše ostatní)
  • Karya Dravya (logicky, vše ostatní)

Karya Dravya je absolutně všechno, co vidíš kolem sebe. Věci, jídlo, různé formy hmoty, ale i třeba emoce. I ty jsi Karya Dravya.

Abychom toto všechno mohli pochopit, prozkoumat, diagnostikovat, soustředíme se nejdřív na pochopení Karan Dravyas – původních substancí, z nichž vzniká a je složeno vše ostatní.

Mezi nimi se mimo jiné nachází základ celé Ayurvedy:

Panch Bhoota – 5 elementů

Podle Ayurvedy absolutně všechno v tomto vesmíru obsahuje všech 5 elementů. Jejich proporcionální složení se různí, a tím vznikají různé látky, různá skupenství, které pak mají různé vlastnosti a efekty.

Na Panch Bhoota stojí veškeré ayurvedské chápání této existence – vesmíru, klimatu, přírody, lidského těla, jídla, lifestylu, bylinek, prožívání, emocí i nemocí.

Než si tu slavnou pětku skvostně vypíšeme, potřebuju zmínit jeden důležitý „aha“ moment, který jsem před setkáním s Dr. Sharmou přetěžko hledala.

Doslovné překlady těchto elementů totiž vedly na racionálním západě k mnoha podivným „ezo“ nedorozuměním.

Takže pozor:

  1. Ano, Ayurveda vidí ve všem 5 elementů.
  2. Ne, nemluvíme tady doslova o větru, ohni nebo vodě.
  3. Charaka hluboce porozuměl hmotě našeho vesmíru a 5 elementů je ve skutečnosti velmi přesným vyjádřením různých forem a funkcí, které hmota má.

Absolutně všechno obsahuje absolutně všechny elementy. To, že jeden dominuje, neznamená, že ostatní chybí. Navíc často chodí po dvojičkách, jak se dozvíte dále.

Detailní informace k jednotlivým elementům, k jejich dominujícímu projevu v lidské bytosti, jídle a nemocech, jsou v tomto článku nad ivousí vypisovací síly.

Pro základní porozumění ale ke každému elementu ve zkratce vypíšu i to, jak to vypadá, když daný element převládá v osobě či v jídle.

Takže TAMTADADÁ – tu máte základ celé Ayurvédy v kostce (nebo aspoň ve sloupku):

Akasa (čti Akás / Akáš)

  • Překlad: éter
  • Forma hmoty: pole (gravitační, magnetické apod.)
  • V praxi znamená: prostor
  • Přináší smyslové vnímání: zvuk
  • Odpovídající smyslový orgán: ucho

Osoba s dominantním vlivem elementu Akasa bude ztělesňovat lehkost, prostornost a jakousi nestabilnost, a to ve všech ohledech. Tělo bude lehké, snadno unavitelné, křehké, metabolismus proměnlivý. Mysl bude prostorná, poletující, spíš kreativní než soustředěná.

Při nerovnováze tento element povede k suchosti, vyčerpanosti, degenerativním onemocněním, oslabování a vysoušení tkání. Psychicky přináší příliš Akasy přetížení mysli, úzkosti a vyčerpanost.

Akasa jídlo je něco, čemu se chceme všichni vyhýbat (krom velmi ojedinělých případů). Je to jídlo prázdné, i když mnohdy kalorické. Patří sem všechno rychlé občerstvení a průmyslově zpracované potraviny včetně veškerých „bílých“ verzí obilovin a cukru, rafinovaných olejů, geneticky modifikovaných potravin a nekvalitních zvířecích produktů z velkochovů. Částečně sem patří i listová zelenina, ale ta je o něco víc Vayu.

Vayu (čti Váju)

  • Překlad: vzduch
  • Forma hmoty: plynové skupenství
  • V praxi znamená: pohyb
  • Přináší smyslové vnímání: dotek
  • Odpovídající smyslový orgán: kůže

Vayu osoba bude podobná Akasa osobě (tyto dva elementy jdou ruku v ruce), ale bude ještě pohyblivější, aktivnější, někdy (nebo spíš často) až moc. Absolutně všechno se bude hýbat rychle – dech, srdce, údy, slova, myšlenky.

Při nerovnováze vede Vayu stejně jako Akasa k degenerativním onemocněním, oslabování, vysoušení tkání, k úzkostem, nespavosti, přeplněné hlavě a celkovému vyčerpání. Přílišná aktivita zkrátka.

Vayu obsahuje všechno jídlo, co nafukuje a co pomáhá pohybu a očistě trávení. Máte tu tedy vše převážně vlákninové, květák a další bílou zeleninu, listovou zeleninu, velké fazole a částečně i další luštěniny (čím větší luštěnina, tím víc Vayu, takže třeba čočka je na tom víc zemitě). Je to strava, která pomáhá detoxifikovat, odlehčovat, pročišťovat tělo, a tak je vhodná pouze v některých případech a nemělo by se to s ní přehánět, pokud k tomu nemáme důvod. Většina z nás, co žijeme na západě, k tomu ale důvod občas najde.

Agni (čti přesně tak)

  • Překlad: oheň
  • Forma hmoty: záření
  • V praxi znamená: teplo / světlo
  • Přináší smyslové vnímání: zrak
  • Odpovídající smyslový orgán: oči

Agni osoba bude mít geniálně rychlý metabolismus, ostrý intelekt a dobré soustředění (ambiciózní perfekcionisti, čauky! A taky vy, co chodíte dvakrát denně na záchod :D). Bude to dost pravděpodobně extrovertní kousek s vášnivým prožíváním a teplými, zpocenými dlaněmi. Víc tepla = víc sekrecí = víc hormonů = víc emocí!

Příliš mnoho Agni přinese příliš mnoho tepla, tedy různá zánětlivá onemocnění, příliš rychlý metabolismus, příliš mnoho emocí, zejména vzteku a frustrací. Veškerá agrese je příliš Agni.

Agni jídlo bude logicky všechno, co je pálivé, ostré, horké. Zajímavé je, že až na pár výjimek sem spadá prakticky všechno koření, krom pálivého třeba i skořice, kardamom, kmín atd. Agni strava bude zahřívat, napomáhat trávení a snižovat plynatost – a v přemíře přinášet překyselení. Patří sem i alkohol, kafe, všechno fermentované (takže, pozor, i jogurt!… a tempeh), ocet a citrusy.

Jala (čti Džal)

  • Překlad: voda
  • Forma hmoty: tekuté skupenství
  • V praxi znamená: pojidlo
  • Přináší smyslové vnímání: chuť
  • Odpovídající smyslový orgán: jazyk

Jala osoba bude tělesně i duševně oproti předchozím velice stabilní, jemná a jakoby na tekutý, slizoučký způsob. Tělo bude snadno akumulovat silné, stabilní tkáně, bude vytrvalejší, ale taky pomalejší a těžší. Mysl taky tak. Dovede se něčemu věnovat dlouho předlouho, bude uvolněnější a flexibilnější.

Přemíra Jala povede k přílišné těžkosti, tuposti, nudě, ztrátě motivace, potažmo k depresi a letargii. K pomalosti metabolismu, k nadváze a obezitě. K přílišnému lpění na všem možném. K neschopnosti se fyzicky či psychicky hnout z místa.

Jala strava obsahuje vodu a všechno, co je hodně vodnaté. Patří sem hodně vodnatá zelenina a ovoce. Jalu bude obsahovat i všechno, co je vařené ve vodě nebo co je tekuté. Jala ale naprosto vždycky doprovází taky Agni a Prithvi element, takže asi chápete, že ji najdete v jídle i pití docela často.

Prithvi (čti Pritvi)

  • Překlad: země
  • Forma hmoty: pevné skupenství
  • V praxi znamená: hmota, pevná struktura
  • Přináší smyslové vnímání: čich
  • Odpovídající smyslový orgán: nos

Prithvi osoba bude ztělesňovat zemi – těžkost, pevnost, stabilitu, sílu. Tělo bude silné, pevné a vydrží tak i silný nápor či zátěž, ale nebude tak snadno pohyblivé a rychlé jako třeba Akasa / Vayu. I metabolismus bude pomalejší. Mysl zrcadlí tento typ těla, takže toho hodně vydrží a nebude nikam moc spěchat.

Příliš mnoho Prithvi bude stejně jako Jala znamenat přílišnou akumulaci, nabírání váhy a těžkosti, takže to pojede směr deprese, lenost, letargie, lpění atp. Obezita a otoky na straně těla, depky a přílišná těžkost a otupělost na straně mysli.

Prithvi strava představuje základ jídelníčku. Patří sem totiž všechny stavební prvky (makro-nutrienty – proteiny, tuky, složité sacharidy) a taky minerály. Všechno to, co pak v těle vytvoří pevné struktury. Všechno tohle jídlo bude nejsložitější na trávení, ale zároveň nejdůležitější pro stavbu tkání. Spadají sem (v té nejlepší kvalitě!) zvířecí produkty, obilniny, ořechy, semínka, menší luštěniny, zdravé oleje, těžší ovoce (jako manga, banány, avokáda) a hutná zelenina (kořenová, dýně apod).

Elementy v lidském těle

Jak se dozvíme v dalších týdnech, elementy se v lidském těle různé projevují – někdy ve strukturách tkání, jindy ve funkcích.

Když otec Ayurvedy Charaka popisoval lidské tělo a jeho funkce, zjednodušil koncept 5 elementů do celkem 3 základních funkcí. Elementy totiž málokdy fungují samy o sobě – spolupracují na těchto funkcích vždy hezky spořádaně, po dvou.

Funkce lidského těla tedy Charaka rozdělil na 3 kategorie a mají je na starosti tyto dvojičky elementů:

  1. Pohyb a transport všech látek i informací (Akasa + Vayu)
  2. Přeměna a spalování – „vaření“, metabolismus látek i vjemů, vznik energie, výživy a odpadu (Agni + Jala)
  3. Budování – růst a oprava (Prithvi + Jala)

Všechno, co vás napadne, že lidské tělo dělá, se dá přiřadit do jedné z těchto skupin. Zkuste si.

Pokud už o Ayurvédě něco víte, začněte si spojovat tečky – první funkci říkáme Vata, druhé Pitta a třetí Kapha. Pokud jste tato roztomilá slovíčka ještě neslyšeli, počkejte si na hlášení z příštího týdne.

Zdraví a nezdraví

Dokud zmíněné tři funkce budou v rovnováze a žádná z nich nepřeroste do přílišných extrémů, tělo i mysl budou zdravé.

Pokud jedna z funkcí začne převládat, objeví se funkční nerovnováha v těle a akutní příznaky. Pokud se s nimi nic neudělá a disbalance trvá dál, může dojít až ke strukturální nerovnováze, která zasáhne tkáně a vznikne chronické onemocnění.

  1. Degenerativní onemocnění – vzniknou kvůli přílišnému pohybu (opotřebení, oslabení, vysušení tkání – patří sem stárnutí organismu, osteoporóza, bolesti kloubů, Alzheimer, Parkinson atd.)
  2. Zánětlivá onemocnění – vzniknou kvůli přílišnému vaření (vše horké, zarudlé a nateklé – záněty v krku, vředy v žaludku, ekzémy, všechny „-itidy“ jako artritida, gastritida, meningitida atd.)
  3. Akumulační onemocnění – vzniklou kvůli přílišnému hromadění a růstu (ucpání tepen, obezita, otoky, všechny nádory a cysty atd.)

Guna

Uff, elementy jsme přelouskali. V tomto bodě třetího týdne jsem si na chvíli iluzorně odfrkla. A pak přišly Guny.

Guny jsou vlastnosti. Kvality dané látky, osoby, aktivity, daného jídla, onemocnění atd.

Charaka jich popsal přes 40, ale my se učíme v kurzu těchto 20 nejdůležitějších (všimni si, že druhých 10 jsou jen opaky prvních 10 – což teoreticky lehce pomáhá při šprtání):

  • Guru (těžkost)
  • Manda (tupost)
  • Sheeta (chladivost)
  • Snigdha (olejnatost)
  • Salakshan (hladkost)
  • Sandra (pevnost)
  • Mridu (měkkost)
  • Sthira (stabilita)
  • Sukshma (jemnost – malé molekuly)
  • Vishad (čirost)
  • Laghu (lehkost)
  • Tikshna (ostrost)
  • Ushna (horkost)
  • Ruksha (suchost)
  • Khar (drsnost)
  • Drava (tekutost)
  • Kathin (tvrdost)
  • Chala (pohyblivost)
  • Sthul (hrubost – velké molekuly)
  • Picchila (hlenovitost)

Když si to spojíš s elementy, poznáš, že mají tyto vlastnosti:

  1. Akasa: chladivá, lehká, jemná, čirá, měkká
  2. Vayu: chladivá, lehká, jemná, čirá, drsná, suchá, pohyblivá
  3. Agni: horká, ostrá, jemná, suchá
  4. Jala: těžká, stabilní, tupá, tekutá, olejnatá, chladivá, hlenovitá, měkká
  5. Prithvi: těžká, stabilní, pevná, hrubá, drsná, tvrdá

Pro zdraví a dlouhověkost je potřeba také pochopit základní vlastnosti lidského těla.

Sheetam Snigdham Agneyam.

Lidské tělo je chladné, olejnaté a snadno hořící.

Prý jako ghí. Ghí lampa je metaforou pro lidské tělo. Ghí si udržuje svou teplotu, nezahřívá se, ale zároveň snadno hoří a je olejnaté. Stejně tak lidské tělo by mělo být:

  • chladné – potřebuje udržovat svou stálou teplotu a ne víc!
  • olejnaté – vše uvnitř musí být promaštěné, lubrikované, kluzké
  • snadno hořící – potřebuje udržet dobrý metabolismus a spalování, aby mělo dobrou energii a výživu a zbavovalo se dobře odpadu

Karma

Poslední pojem, který jsme si ve třetím týdnu vysvětlili, je Karma.

O konceptu Karmy v indické filozofii jsme se už zmínili. V základu popisuje zákon Karmy to, že každá příčina má následek. Každá aktivita má efekt.

Teď je na čase si uvědomit, jak využívá tento koncept Ayurveda. Totiže trošku jinak.

Když zmíníme Karmu v Ayurvedě, mluvíme o mnoha různých aktivitách a efektech – dělíme je (jako vždy, hezky přehledně) do dvou hlavních kategorií:

  • Karma, kterou provádí ayurvedský terapeut či doktor (procedury)
  • Karma, kterou provádějí látky (účinky – bylinek, jídla, lifestylu atd.)

Procedury

Existuje halda ayurvedských procedur a během kurzu se s mnohými seznámíme. Pro vaši nynější představu postačí pár příkladů.

Patří sem ayurvedská chirurgie (kterou Charaka sepsal už před 3000 lety 😮), spousta výživných olejových masáží, ale i vysušujících pudrových masáží, dále procedury využívajících např. pijavice nebo oheň, a také slavná Panch Karma (kompletní detox zahrnující 5 očistných technik).

Účinky látek

Tohle byl finální zásah do mého prvního sešitu.

Tady jsme si totiž detailně popsali, jaké různé efekty mají různé látky na lidské tělo. Každá Dravya (látka) má přece Guny (vlastnosti). A díky těmto Gunám způsobuje různé Karmy (efekty).

Máte pocit, že Gun bylo hodně?

Tak si představte, že každá Guna má minimálně jednu Karmu. Jedna je ještě fajn. Jiné mají ale třeba 4.

Nebudu tu rozepisovat všechny tyto Karmy, ale dám vám příklad.

Když se třeba podíváme na čerstvý zázvor, který má Gunu Tikshna a Ushna (ostrá a hřejivá), vysvětlí nám to, proč nám zázvor pomůže při rýmě a nachlazení.

Ushna (horkost) má totiž následující Karmy:

  • Dipan (zvyšuje chuť k jídlu)
  • Paachan (zlepšuje trávení látek)
  • Svedan (navozuje pocení)
  • Anuloman (pomáhá pohybu tekutin a látek)

A Tikshna vedle zmíněných efektů Dipan a Paachan má i následující:

  • Lekhan (seškrabává odpad)
  • Shodan (čistí, odnáší odpad pryč)

Díky těmto efektům zázvor pomůže nejen zahřát, ale hlavně se díky němu zapotíme, vytvoříme hlen (odpadní látka), který se pak snáz odškrábne a dostane z těla ven.

Tím se završil třetí týden.

Moje hlavě ještě dodnes tak úplně nesplaskla, ale tím, že jsem vám to sem takhle vypsala, se jí docela ulevilo, takže vám vřele děkuje a posílá pozdravy. A že prý doufá, že vám to udělá jen dobře 🙂

Rozhodně se máte na co těšit, protože čtvrtý týden pořádně pochopíme, co to je Vata – Pitta – Kapha. Juch!

4 komentáře u „Ayurveda III. – Základní pojmy a 5 elementů

  1. Ivi to je uzasne zajimave🙂🙂 a obdivuje te, je toho tolik🙂 ze se dokazes tsk hodne soustredit.. a jsi uzasna ucitelka, systematicka, zabavna, srizumitelna, az ti budes jednou ucit, budes v tom vyjimecna, u tebe bych se dokazala ucit i ja❤️ od tebe bych se naucila asi i anglictinu, potrebuju presne tvuj styl predavani😊❤️ dekuju ti moc, ze se podelis o to, co se ucis❤️❤️❤️ Kata

    1. Kačí děkuju, vážím si tvojí podpory a zpětné vazby. Vše, co studuju, mě neskutečně baví a naplňuje, takže z mé strany jsou tyhle články a celé další předávání jen přirozený důsledek mého nadšení 🙂 těším se na osobní setkání, debaty a sdílení tohoto všeho 🧡

Komentáře nejsou povoleny.